Ze života...

Měsíc bez článku?!

31. července 2016 v 13:00
Ahoj, dlouho jsem nevydala článek (woow, asi jste si nevšimli :D)... Nebudu se za to omlouvat jako všichni, zdá se mi to zbytečné. Nesnáším jak u youtuberů, tak u blogerek, když se vymlouvají na "hektické období" nebo "hodné práce ve škole"... Takže prostě články nebyly, ale myslím, že je hodné blogerek, které vám to vynahradily :). Snad to chápete, prostě se teď snažím uživat si léta a nesedět u počítače... Jediní, komu se omlouvám, jsou moji AFFS, že jim teď nekomentuju články. Každopádně co se týče mého života, za ten měsíc se stalo hodně změn... Ty se ale hodně dotýkají mého osobního života, takže bych se o tom asi nebavila :). Tenhle článek píšu hlavně proto, abyste věděli, že pořád žiju :D. K blogování se nejspíš vrátím až na konci prázdnin, nechci vydávat články, které stojí za prd.
Tak užívejte prázdnin a hlavně neseďte doma u počítače, protože blog.cz tu bude i v září :D.

Nepochopení článku o graffiti!

25. května 2016 v 15:42
Ahoj, předevčírem jsem jako každý den zapla blog a u mého článku Graffiti- Vandalství nebo opravdový koníček?! se za jeden den nasbíralo přes 25 komentářů. Řekla jsem si, že to není možné, článek nepatří zrovna k těm nejnovějším a rychle jsem překlikla zpět na hlavní stránku blog.cz, kde byl tento můj článek umístěn. Byla jsem za to neskutečně ráda, a hned jsem si šla pročíst vaše komentáře. Z mé pozitivní nálady se ale hned stala nálada špatná, ne kvůli negativním komentářům, ale kvůli většině lidí, kteří vůbec nepochopili pointu... Mnoho z nich si to ani pořádně nepřečetlo, ale kvůli titulku na blog.cz "Neodsuzujte graffiti, nerozumíte tomu!", svůj názor hned šlo vyjádřit, bohužel v některých případech i s vulgarismem... Nejvíc mě ale dostal tento komentář, který jasně odpovídá pouze na titulek, kousek z něj vám tu zacituji: "Jasně že tomu nerozumím, protože jsem přece nepotkala toho správnýho kluka, kterej by mi to vysvětlil jak to popisuješ... Když se podívám na tvojí předchozí tvorbu, tak je mi jasný že jsi ve věku, kdy se buď chceš lišit, rebelovat a nebo ses zakoukala a necháš se ovlivnit. Nicméně Standa při výběru článků na titulku co se týče kvality zase zabodoval."

Crazy or True? #1

11. května 2016 v 15:43
Rozhodla jsem se, že udělám novou edici Crazy or True?, kde dám vždy pět vtipných, ale většinu i pravdivých obrázků, které jsem našla na Facebooku. U většiny jsou uvedeny zdroje, takže nejde o žádné kradení nebo tak :).

Moje máma sice má FB, ale tenhle obrázek mne fakt pobavil, musela jsem ho sem dát :D.

K tomuhle není co dodat, možná jen "krutá pravda".

Odsuzování sebepoškozování?!

23. dubna 2016 v 20:02
Na blogu Lištičky (odkaz v mých AFFS) jsem narazila na článek o sebepoškozování. Vyjádřila se k tomu tak, že bylo vidět, že tomu moc nerozumí... Nechci jí tu kritizovat nebo tak něco, protože dřív jsem to měla taky tak, nechápala jsem důvod řezání se. Když jsem ale byla opravdu na dně, pochopila jsem, proč to ti lidé dělají. Samozřejmě jsem se neřezala, to bych nikdy neudělala, ale vzhledem k tomu, že kamarád mi popsal ten pocit, jak se cítí, už to tak trochu chápu. Myslím, že dokud to lidé nezažijí, neměli by hned ty, kteří se řežou, odsuzovat...

before i die

9. dubna 2016 v 19:07
Na hodně blozích jsem už viděla before i die, tak jsem se rozhodla, že ho taky udělám :-). Samozřejmě si přeju abychom já a moje rodina byli zdraví atd. a na těchto věcech mi tolik nezáleží, ale byla bych ráda, kdyby se mi to splnilo... Všechny obrázky jsou z Tumblru :-).
1. try every kind of macaroon
Makronky jsem nikdy nejedla, ale moc bych je chtěla ochutnat. Kdyby mi chutnaly, klidně bych zkusila každou, která existuje...

Vysněný kluk?

5. dubna 2016 v 16:13
Zdá se mi, že v poslední době jsou všude jen kluci, kteří fetujou, píšou si s 10ti holkama najednou a celkově se nechovají moc hezky. Já jsem chodila asi se čtyřma klukama, s jedním dokonce i rok, ale to bylo tak před třema rokama :-D. Můj poslední kluk byl právě ten typ, který jsem psala na začátku... Proto tady máte pár bodů, jak bych si představovala mého ideálního kluka (nemusel by vše splňovat, ale aspoň většinu z toho):

1) Nejdůlejžitější pro mě je, aby to nebyl děvkař a z holek si psal jenom se mnou (nechci bejt sobecká, ale myslím, že většina holek mě chápe...)
2) Aby nekouřil, nefetoval a nepil...
3) Aspoň trochu hezkej.
4) Aby odepisoval na zprávy :).

Nejčastější hlášky učitelů

31. března 2016 v 15:14
Někdy jen tak sedím ve škole poslouchám učitele a říkám si, že mám asi pocit déjà vu... Hned mi ale dojde, že to není ve mně, ale v učiteli. Totiž v jeho zvláštní ohrané učitelské řeči. Zdá se mi, jako když učitelé chodí na něajaký kurz 'Jak mluvit v hodinách', protože všichni používají stejné hlášky. Až na výjimky, samozřejmě...
1. Jestli něco chceš, zvedni ruku!
Znáte ten pocit, když něco nutně potřebujete říct, už se hlásíte 10 minut a učitel vás ne a ne vyvolat, jako by čekal, až to vykřiknete a bude vám moci dát poznámku? Já jo a moc dobře... A pak ještě vše završí touto větou. To mě úplně deptá!
2. A k tabuli půjde... Tak třeba TY!
Když se něco nenaučím a učitel zrovna zkouší, snažím se být nenápadná, radši ani nedýchám (teď přeháním :D) a už slibuju Bohu, co všechno splním, jen aby mě nevyvolal. A jako naschvál z 25 žáků vyvolá mě...

Velikonoční prázdniny

28. března 2016 v 21:14
Jak jste strávili Velikonoční prázdniny a Velikonoční prázdniny? Takhle jsem si je užila já:
ČTVRTEK
Ve čtvrtek jsem šla ven s kamarádkou. Šli jsme se podívat do drogérií a jako vždy jsem odešla s celou počmáranou rukou :D. Potom jsme se rozhodli, že půjdeme ke mně domů a koukli jsme se na Fakjů pane učiteli 2. Ten film se mi hrozně líbil! Při tom jsme si zkoušely dělat 'novinové' nehty. Pokud chcete, dám vám na ně návod :).
PÁTEK
Celý den jsem skoro nic nedělala, jen jsem si žehlila vlasy atd. a večer jsem šla spát ke kamarádce :) No spát, to se říct nedá, protože jsme usly až před pátou hodinou ráno :D. Ještě ve 3 ráno jsme jedli chipsy a když jsme vstaly, tak nám nebylo moc dobře...

Nejhorší den v životě?!

28. března 2016 v 12:01
Včera byl asi můj nejhorší den v životě. Umřel můj pes, který byl u babičky, ale dřív bydlel u nás. Ještě nikdy jsem nezažila ničí smrt, koho jsem měla fakt ráda. I když si hodně z vás řekne, že to byl 'jenom pes', majitelé psů mě pochopí. Jinak by to byl dobrý den, jak už jsem zmiňovala, byli jsme na Okoři, ale tohle mi celý den zkazilo. Probrečela jsem celý večer, opravdu mi to je líto... Jmenoval se Kuba a bylo mu už skoro 19 let, což je pro psa nadpřirozené. V lidských letech by byl starý asi 130 let, což mi přijde fakt nenormální. Už byl hodně starý, nemohl skoro chodit, neviděl, neslyšel, ale to už mu bylo asi rok. Jen předevčírem přestal jíst a pít, proto s ním jeli moji rodiče a babička k veterináři, který řekl, že je třeba ho utratit, jinak by se trápil... Pořád tomu nějak nemohu uvěřit, nejsem na to zvyklá. Zakopali jsme ho na chatě na zahradě, tak se snad bude mít dobře...

Rozbíjení nabíječek!?

27. března 2016 v 19:51
Můj telefon (Samsung Galaxy S III Neo) mám něco přes rok. Za tu dobu už mám čtvrtou nabíječku. Lépe řečeno třetí, protože teď používám kabel od původní nabíječky a 'tu věc do zásuvky' od iPadu. Nemyslím si, že bych dělala něco špatně, ale nabíječky se mi neustále rozbíjí... Vždycky kabel zastrčím do mobilu, druhý konec dám do zásuvky a potom už ho jenom držím, nebo je položený. Koho by bavilo, každé tři měsíce investovat 200 Kč do nové nabíječky... Z lidí, které znám, se to stává jen mé nejlepší kamarádce, jinak mají všichni maximálně druhou nabíječku. Vím, že se vám tenhle článek asi zdá o ničem, ale lidé, kterým se to stává také, mě pochopí :). Jestli se vám to stává taky, napište do komentářů, a když si budete myslet, že víte, proč se mi to stává, budu ráda, když mi to vysvětlíte :).
Nabíječka, Energie, Moc, Usb, Napětí, Redakce

Pocit déjà vu

26. března 2016 v 15:10
Taky už se vám někdy stalo, že někam jedete nebo jdete a máte pocit, že jste tam už někdy byli, přitom jste tam poprvé? Mě se tohle stává docela často... Nejen když někam jedu, ale třeba když někdo něco říká na nějakém místě a já už třeba 3 sekundy předtím vím, co řekne, protože si myslím, že už se to jednou stalo. Takovému pocitu se říká déjà vu. Vědci říkají, že příčina je mozek, který si to zkresluje. Prý to je příznak schizofrenie nebo epilepsie. Já si tohle nemyslím, protože o tomhle už jsem mluvila s hodně lidmi a nikdo takovou nemoc nemá. Vím, že to asi není možné, ale mě se zdá, že by to mohly být vzpomínky z minulého života... Je mi jasné, že to tak není, ale zdá se mi to jako dobré vysvětlení. Co si o tom myslíte vy?

O mně...

26. března 2016 v 13:49
Ahoj, jmenuju se Kristýna. Dál své jméno říkat nebudu, myslím, že na tom nezáleží... Tohle je můj první článek, aby jste se dozvěděli něco málo o mně :). Baví mě psát články a vytvářet něco pro lidi. Chodím na základku do 8. třídy a asi budu chtít na nějakou školu zaměřenou na žurnalistiku. Je jich málo, ale snad něco najdu... Kromě psaní mě baví hrát na flétnu a občas si zahraju tenis. Doufám, že vás tenhle blog bude bavit a rádi se sem budete vracet.
 
 

Reklama
Design by: Růžová růže 7.5.2016