Vracím se skoro po 2 letech..

3. května 2018 v 19:10 |  Ze života...
Ahoj,
teď jsem si prohlížela svůj starý blog 13 leté holky, která chce být slavná.
Vracím se po necelých 2 letech. Teď už je mi skoro 16 a můj pohled na svět se změnil.
Našla jsem si nového kluka, se kterým jsem už přes rok, chodím na brigádu a hlavně už jsem v prváku na střední škole. Když jsem začínala psát tenhle blog, byla jsem snad v 8. třídě ZŠ..
Už nemám takový život, jaký jsem měla dřív, že přijdu po škole hned domů a sednu si k počítači nebo k televizi. Doma trávím málo času, snažím se více užívat života..
A co se týče blogování, tento svůj starý blog bych chtěla obnovit. Některé články smažu, protože už nejsem ve věku, ve kterém jsem byla a už se mi prostě nelíbí. Sice už si moc za tu dobu nepamatuji, jak se nějaké věci dělají (např. změna vzhledu, ankety,...), ale na to snad přijdu..
Neslibuji, že články budou nějak často, ale k blogování bych se chtěla alespoň trochu vrátit, protože jsem si vzpomněla, jak mě to dřív bavilo.
Pokud tu mám ještě nějaké ty AFFS, což nepředpokládám, můžete se mi ozvat do komentářů, zbytek kdyžtak smažu.
Tak snad se těšíte na moje články stejně tak jako já :))
 

Můj (ne)ohraný manuál pro život

24. června 2016 v 14:30 |  Témata týdne
Ahoj, už jsem dlouho nenapsala žádný článek na Téma týdne. Není to, že by se mi nechtělo, jen se mi prostě v poslední době žádné téma moc nezamlouvalo. Ukážu vám tu tedy pár mých pravidel, podle kterých se snažím řídit. Sice se mi to ne vždycky povede, ale podlě mě by se takhle život měl žít.
1. NELHAT
Chtěla bych začít tímto pravidlem. Nejen, že je pro mě asi nejpodstatnější, ale i se ho asi nejvíce snažím dodržovat. Neříkám, že jsem nikdy nikomu nelhala, že mu to sluší, nebo že se mi nikdo nelíbí, ale to jsou jen takové maličkosti. Nejvíce ze všeho mě ale štve, když někdo lže kvůli prkotinám. Přitom kdyby řekl pravdu, nic by se nestalo. Jednou (asi před rokem) se mi stala taková věc - měly jsme jít s kamarádkou ven a jí se prostě a jednoduše nechtělo. Ten pocit znám moc dobře. No a ona si vymyslela, že byla doma a najednou se do jejich bytu vloupali zloději a hrozili jí nožem, a že je prej teď v nemocnici. Pak jsem ale zjistila, že to není pravda a ona se i později přiznala. Sakra, to je tak těžký říct: "Promiň, dneska se necítím moc dobřem neodložíme to na jindy?"!?

Korektor Pure nudes - Essence

20. června 2016 v 18:00 |  Recenze
Ve čtvrtek jsem si koupila tento korektor Pure nudes od Essence. Stál 79 Kč, což na korektor není drahé. Měli ho v Tetě, ale myslím, že ho naleznete v každé normální drogérii. Původně jsem chtěla vyzkoušet ten pěnový, ale bohužel na mě neměli správný odstín. No a co se týče tohohle korektoru...Obal je celkem velký, takže jsem si myslela, že ho tam bude hodně. Když jsem ale vysunula celou "tuhu", měla jsem chuť jít ho vrátit! Je ho tam jen taková menší půlka obalu a ještě je velmi úzký (ach to moje popisování, snad to pochopíte z obrázku :D).
 


Nepochopení článku o graffiti!

25. května 2016 v 15:42 |  Ze života...
Ahoj, předevčírem jsem jako každý den zapla blog a u mého článku Graffiti- Vandalství nebo opravdový koníček?! se za jeden den nasbíralo přes 25 komentářů. Řekla jsem si, že to není možné, článek nepatří zrovna k těm nejnovějším a rychle jsem překlikla zpět na hlavní stránku blog.cz, kde byl tento můj článek umístěn. Byla jsem za to neskutečně ráda, a hned jsem si šla pročíst vaše komentáře. Z mé pozitivní nálady se ale hned stala nálada špatná, ne kvůli negativním komentářům, ale kvůli většině lidí, kteří vůbec nepochopili pointu... Mnoho z nich si to ani pořádně nepřečetlo, ale kvůli titulku na blog.cz "Neodsuzujte graffiti, nerozumíte tomu!", svůj názor hned šlo vyjádřit, bohužel v některých případech i s vulgarismem... Nejvíc mě ale dostal tento komentář, který jasně odpovídá pouze na titulek, kousek z něj vám tu zacituji: "Jasně že tomu nerozumím, protože jsem přece nepotkala toho správnýho kluka, kterej by mi to vysvětlil jak to popisuješ... Když se podívám na tvojí předchozí tvorbu, tak je mi jasný že jsi ve věku, kdy se buď chceš lišit, rebelovat a nebo ses zakoukala a necháš se ovlivnit. Nicméně Standa při výběru článků na titulku co se týče kvality zase zabodoval."

before i die

9. dubna 2016 v 19:07 |  Ze života...
1. try every kind of macaroon
Makronky jsem nikdy nejedla, ale moc bych je chtěla ochutnat. Kdyby mi chutnaly, klidně bych zkusila každou, která existuje...

Graffiti- Vandalství nebo opravdový koníček?!

8. dubna 2016 v 16:15 |  Témata týdne
Ulice jsou plné graffiti, ale většina lidí kolem nich jen bez povšimnutí projde, protože o tom nic neví, tudíž je to nezajímá a vlastně je ani nechtějí vidět. Když už si ale nějakého výrazného graffiti všimnou, prohlásí ho za vandalství a jdou dál... Ještě nedávno jsem patřila k nim. Nic jsem o graffiti nevěděla, nezajímalo mě a myslela jsem, že to kreslí jenom nějací bezohlední asociálové, kteří vše jen ničí a nic z nich nebude. Jednou mi ale napsal jeden kluk, o kterém jsem si myslela, že je to jen nějaký nezajímavý šprt, ale začali jsme si pořád psát víc a víc a dozvěděla jsem se, že dělá graffiti. Řekla jsem si 'hmm' a bavila jsem se s ním dál. Jenže postupem času mi o graffiti začal říkat pořád víc a víc a mě to začalo zajímat, troufám si říct, že teď toho o graffiti vím docela hodně. Ten kluk má sice špatný známky, sešity pokreslený, rodiče jsou naštvaní, že kreslí, vyhazují jeho obrázky a nutí ho, aby se učil, hrozí mu, že se kvůli graffiti rozejde se svou holkou, ale on pořád dělá to, co ho baví! A tak se z toho 'šprta', jak jsem si myslela, stal člověk, který si jde za svým snem i přes všechny překážky. Když chtěl jít poprvé spejovat na zeď (legál), připravoval a těšil se na to hodně dlouho a v tu dobu nemyslel na nic jinýho. Graffiti se nikdy nevzdá, protože je to celý jeho život. Moc jsem ho za to obdivovala a pořád obdivuju, a i když se už nebavíme (čehož lituju), pořád mu v tom budu alespoň v duchu fandit! Sice už 'netaguje', ale kreslí jen na papír a na zdi, ale myslím, že on se toho jen tak nevzdá! A já od té doby, vždycky když jdu po ulici a vidím graffiti, vzpomenu si na něj a cítím k tomu něco jako úctu, protože se na to někdo dlouho připravoval a záleží mu na tom.
Tenhle článek je pro mě zatím asi nejvíc emocionální ze všech mých článků, protože jsem s tím klukem hodně zažila a už jsou to jen vzpomínky... Zamyslete se nad graffiti, protože to musíte zažít, a pak budete vědět, co to vůbec je!



Výlet do Prahy

2. dubna 2016 v 21:30 |  Good Places
Ahooj, dneska jsem se jela podívat s mámou a ségrou do Prahy. Původně jsme chtěli jít jen na Staroměstské náměstí, kde jsou ještě Velikonoční trhy, ale nakonec jsme obešli skoro celou Prahu 1 :D.
Přijely jsme vlakem na nádraží do Dejvic. Nejdřív jsme se šli podívat na zahradu u Pražského hradu, kde byl krásnej výhled Katedrálu Sv. Víta...



Dotazy, spolupráce,...

27. března 2016 v 18:35 |  Novinky
Ahoj, mám na blogu první novinku :). Pokud mi chcete něco napsat, zeptat se na něco, poradit, říct co se vám líbí nebo nelíbí a nezdá se vám vhodné psát to do komentářů, napište mi zprávu! Napsat zprávu mi můžete po straně blogu u menu. Budu ráda, když mi nabídnete spolupráci, ráda ji přijmu :). Když budete chtít, můžeme se pobavit i o spřátelení blogů... Takže neváhejte a napište mi, budu ráda za každý dotaz!

TAG #1: 5 mých oblíbených youtuberek

26. března 2016 v 18:45 |  Tagy
Koukala jsem, co bych tak mohla vydat za tag a řekla jsem si, že udělám článek o mých 5ti nejoblíbenějších youtuberkách. Není to teda klasický tag s otázkami, ale to snad nevadí :). Jinak vím, že do tagů by mě měl někdo zatagovat a já potom někoho dalšího, ale tagovat zatím nebudu, protože jsem ve světě blogerek nová a moc jich neznám...

1. Shopaholic Nicol
Nicol odebírám asi okolo jednoho roku. Mám jí moc ráda, zdá se mi, že se ve videích vůbec nepřetvařuje jako jiné youtuberky a nejde jí jenom o vzhled :). Myslím, že jí všichni znáte, ale kdo by jí neznal, natáčí převážně beauty videa, na svůj kanál vydává často hauly a má přes 250 000 odběratel.



Pocit déjà vu

26. března 2016 v 15:10 |  Ze života...
Taky už se vám někdy stalo, že někam jedete nebo jdete a máte pocit, že jste tam už někdy byli, přitom jste tam poprvé? Mě se tohle stává docela často... Nejen když někam jedu, ale třeba když někdo něco říká na nějakém místě a já už třeba 3 sekundy předtím vím, co řekne, protože si myslím, že už se to jednou stalo. Takovému pocitu se říká déjà vu. Vědci říkají, že příčina je mozek, který si to zkresluje. Prý to je příznak schizofrenie nebo epilepsie. Já si tohle nemyslím, protože o tomhle už jsem mluvila s hodně lidmi a nikdo takovou nemoc nemá. Vím, že to asi není možné, ale mě se zdá, že by to mohly být vzpomínky z minulého života... Je mi jasné, že to tak není, ale zdá se mi to jako dobré vysvětlení. Co si o tom myslíte vy?
Design by: Růžová růže 7.5.2016